Po dlouhé době

5. března 2010 v 21:07 | Rezke |  Zápisky

Dnešek byl nezapomenutelný (zvlášť když ho do detailu tady popíšu). S mojí kamarádkou Jankou, se kterou jsem už pěkně dlouho nebyla v kontaktu a která se před čtyřmi lety odstěhovala do Prahy, jsem se domluvila a protože mají v Praze jarní prázdniny, přijela sem. :)

Dvě postavy: Janka a Jana

Snažila jsem se to udržet v tajnosti (nad moje síly) a nenaznačit nic Janě druhé, která ji zná ještě déle a mělo to být pro ni překvapení. Ani jsem netušila, jak těžké pro mě bude vytáhnout Janu ven, aniž by nic nevěděla a já jí těžce a neherecky nalhávala, že se chystáme dělat něco úplně jiného.

Tak jsem tedy ze školy jela na nádraží. Už tak mi ujela ta nejposlednější tramvaj a jela jsem pozdě. Než jsem tam od lokalky došla, tak jsem se ještě stačila ztratit a vyšla někde úplně jinde (přiznávám, v těch podchodech a několikapatrových nadchodech jsem se začala bát, že nenajdu cest zpět natož nádraží). Toš nakonec můj blbý orientační smysl pomohl - vlastně nevím, jak jsem se tam dostala.

Janku jsem zahlédla už zdálky, ona mě stále neviděla a já se nemohla zbavit toho přitroublého úsměvu, co se mi roztáhl po tváři. Klasicky jsem si ji doslova změřila pohledem čekajíc, o kolik je zase vyšší a překvapilo mě zjištění, že je stejně vysoká (poprvé). Navíc měla vějířky vrásek kolem očí a celkově vypadala starší, ale... vždyť je jen o pár měsíců starší než já! Nezdálo se mi to, ale rozhodla jsem to nerozebírat... Změnila se, ale naštěstí jen vzhledově. :)

Pro druhou Janu jsme dojely a čekaly před jejím domem, jestli ji vůbec mamka pustí. Mamka ji nechtěla věřit, že jde ven se mnou (:D) a také se vymlouvala na počasí (což chápu). Nakonec Jana vyšla a když viděla Janku, měla ten samý idiotský úsměv.

Prošly jsme ulice, kde Janka bydlela a pak sjely do mléčného baru. :)) Pak zase zpátky s tím, že Jana má být brzo doma. Také chtěla jet vyprovodit Janku zpátky na nádraží, ale to by ji mamka nejdřív musela pustit. Nakonec nás její rodičové viděli (:D) a usoudili, že tohle bude ok.

Nevím proč jsem si nezašla na záchod, když se mi chtělo už od m. baru. (?! :D) Řeklo se, že si zajdeme na nádraží, ale tam vás stojí jedno využití deset kaček a dvě koruny za jedno umytí rukou. Tak jsme hledaly jinde. Sto metrů od nádraží nějaká restaurace - byl to pivovar, tak asi ne. Dalších sto metrů Hornbach a benzínová pumpa. Já už tančila taneček Hula-hula v tramvaji a rozhodlo se, že vyzkoušíme první Hornbach - tam nic tak až na té pumpě... ... ... :D

Pak jsme s Jankou nastoupily do vlaku ve strachu, že odjede s námi (neodjel) a rozloučily se. :(

Tak jo, příště chci projít Prahu. O_o
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.