
Tohle právě teď poslouchám, abych přehlušila to, co má mamka puštěné v kuchyni - dokola přehrávaného Michala Davida
Takový divný nadpis, vždyť to je samozřejmost...
Dneska mi děda poslal nějaké starší fotky s ním, babičkou a jeho třemi dětmi - mého taťky a jeho dvou sester. Konec uvádění do části naší rodiny, jste z toho venku. :)
To vlevo - to brýlaté, co jsem s brýlemi v životě neviděla, je prosím můj drahý otec. Také tuhle fotku viděl teprve poprvé. Děda dnes fotky skenoval z negativu a už vím, po kom to chytlavé focení mám...
Je pěkné uvědomit si, jací naši rodiče byli. Jak byli malincí... V mém případě roztomilí. :P Jen není dobré na to myslet v případě, kdy máme drzou náladu a odvětíme: "Však ty si byl/a také dítě..!" - Tuhle větu jste možná použili, pokud máte rodiče hodné a vychovali vás na dlouhé uzdě...
Jinak pro srovnání fotky s dnešním případem: Dnes má krátké vlasy, skoro pleš. V rukou neustále mobil a ne toto sluchátko přirovnatelné tomu z pohádky Mach a Šebestová a nikdy - nikdy jsem ho neviděla v brýlích (možná v cyklistických nebo slunečních, teď si nevybavím). Sám mi potvrdil, jak tyhle brýle nosil nerad a schovával je, kde se dalo...
Konec mojí reportáže. :D