Adrenalin méně zažívám, více stoupá

16. ledna 2010 v 18:57 | Rezke |  Zápisky
Začnu trošku více nezajímavě, když už to je ten deníček, ale později souvisle.

Včera jsem byla (také) u mojí kamarádky Kristy. Než jsme vešly do domu, který má asi čtyři patra, ukazovala mně velký skoro dvoumetrový rampouch, který se tyčil ze střechy dolů a po stěně se plazil až k nám, k zemi.

Prý má z něj strach, vždycky jak jde pod ním. Nedivím se jí, ale nějak jsem se tím nezabývala. Přece na mě nespadne, zrovna když půjdu pod ním *už začíná myslet ironicky*, tak rychlý není... Jen mě udivilo, že ho ještě nikdo nesundal.

Ani když jsem vyšla ven, nebála jsem se. Prostě jsem si to neuvědomila.

***


Dneska jsem strávila ráno, dopoledne i odpoledne u babičky. Po většinu času jsem se zabývala knížkou a splňováním jednoho z mnoha předsevzetí (viz. budoucí článek s fotkami ptáčků...).

Zpátky jsem jela tramvají. Jenže než nějaká přijela, trvalo to nějakou dobu (k tomu všemu je sobota). Tak jsem tam stála, mrzla, pohopskávala, mnula si ruce... A uslyšela sirénu. Bylo zvláštní, jak jsem hned zareagovala. Prostě najednou takové... vzrušení. Vzpomínala jsem, kdy mi naposledy v žilách tepal adrenalin... Hodně dávno. Proto se mi i z takové blbosti zvedl.

Byli to hasiči. Přejížděli tak rychle a hlasitě. Úplně obživlo okolí. Napadlo mě, že jedou sundat ten rampouch *naivka*, ale proč by kvůli tomu jeli.. Ještě k tomu tak zběsile a s houkáním?!

Za chvíli jeli další a další... Úplně mě to probudilo. Natahovala jsem krk a zjišťovala, kam jeli. Nic jsem neviděla, ale s takovou akcí to vypadalo vážně.

Pořád mě to zajímá, nezjistila jsem to.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.