Leden 2010

Zimaaa

31. ledna 2010 v 16:38 | Rezke |  Photos
Cítím velké zadostiučinění. Podařilo se mi splnit další svůj cíl.
Další věc z krku... No není to paráda? :D


Když se člověk baví v chladném počasí

31. ledna 2010 v 15:28 | Rezke |  Zápisky
Jop. Konečně jsem si té zimy užila trochu více. Na sídlišti ji nemůžu vystát a tak jsem ráda, že jsem jela s mými sourozenci k babičce na kraj Ostravy. :)


Kdybych byla průhledná

27. ledna 2010 v 21:23 | Rezke |  Zápisky
Teď jsem se setkala s tímhle citátem a divím se, že jsem na něj nenarazila dřív.

Kdyby jatka měla stěny ze skla, každý by byl vegetarián.
Paul McCartney

Nechci zde vyjadřovat svůj vztah k vegetariánství.
Ale zamyslela jsem se nad tím... trochu víc než jindy. :D
A napadlo mě... Kdybych byla ze skla, bavil by se se mnou každý? Otočil by se ke mně každý zády?
Mluví ze mě ješitnost... Jenom ze mě?

FROZEN CITY ~ Zážitek

27. ledna 2010 v 19:21 | Rezke |  Zápisky
Dnes jsem se šla zúčastnit akce Frozen Ostrava, která se konala na Masarykově náměstí.

Šlo o to, že jak hodiny ohlásí čtvrtou hodinu, zasvěcení lidé "zamrznou" ve svém postoji v činnosti, kterou dělali.
Okolní chodci pak neví, co se děje a vše sledují se zvědavostí, ba se strachem.

Trochu mě překvapilo, co si z toho odnáším. Na sta lidí přišlo určitě.

EDIT: Kratičká ukázka, ale videí je na internetu víc. :)



V celém článku jsem se pokusila "shrnout" :D ani ne tak kritiku akce, ale její průběh a mé pocity.


Už nepůjdu nikdy potmě

25. ledna 2010 v 20:47 | Rezke |  Zápisky

Chtěla jsem se zeptat... Máte rádi Marťánky? :) Takové ty dětské sladké vitamíny. *yummy*

Opravdu dávejte bacha! Zvlášť, jestli máte psa, kočku, cokoliv!

Normálně bych takhle blbý článek nepsala, ale... Brr! Langl-flamgl! Jdu si potmě pro tu dobrůtku, pro kterou nechodím jenom kvůli vitamínům a málem si strčím do pusy tabletu na srst pro psy.

Brr... flemch... Ble...

Už to našemu pejskovi dávat nebudu.

Mluvíš sprostě...

25. ledna 2010 v 16:38 | Rezke |  Zápisky
Já chápu, když někdo nadává a když mu nějaké to sprosté slovo ujede (bodejť by ne, mi přece také), ale aby měl dost krutá sprostá slova na denním pořádku svého slovníku, to se mi vůbec nelíbí - a nejde jen o mě, nejsem výjimka a doufám, že je nás takových víc.

Krom toho, někdy ani to nejsprostější slovo nevystihuje člověka za ten zlý čin, kvůli kterého dotyčnému nadáváme. Proč tedy - když už nazýváme lidi jinak než jménem - nehledáme něco výstižnějšího a méně vulgárního.

Lenost. Lenost. Lenost? :D


Výtah - "Uzamčeno"

25. ledna 2010 v 16:14 | Rezke |  Zápisky
Tak dneska to byla situace! První popíšu, čeho se to vlastně týkalo - našeho školního výtahu, který nám nedávno vestavěli do budovy, aby si vozíčkáři a choří lidé také toho gymnázia užili.

Jakožto dneska máme volnou hodinu, zašli jsme si na oběd a měli ještě hromadu času. Já jsem se procházela chodbami s Kiki a naproti výtahu na schodišti seděla Zuzka s Míšou. Usoudily jsme, že je to dobré místo a přidaly se.

Nedalo nám to, ale výtah před očima jsme musely vyzkoušet. Tak jsem se s Kiki zvedla celá nadšená, že tu parádu otestujeme. Výtah jsme přivolaly a na to, že máme ve škole tři patra a my byly uprostřed, mu to celkem trvalo. No a samozřejmě - nastoupily jsme a dveře se za námi zavřely.

Zmáčkla jsem první patro.

"Ne, co když tam bude ředitel!"

To bude zlé... Páni!

20. ledna 2010 v 21:41 | Rezke |  Films and series
Heh. Jak se to vezme - docela dávno jsem chtěla zhlédnout film Avatar. Jenže... když jsem se dozvěděla, že trvá dvě a půl hodiny, tak mě to na nějakou dobu odradilo a koukla jsem se na film až teď. To jsem totiž usoudila, že ten čas ztratit můžu. Ba ztráta to nebyla.

Je to senzační film. Můj první dojem: Aha. Tohle nebude film pro mě, nepochopím ho. Nebude se mi líbit - mě klamal. Někde jsem se vážně ztrácela, ale je to všechno kouzelné.

Obdivuju... Ten příběh. Tu práci. Tu fantazii autora a trpělivost. Stydím se za to, že si nedokážu vybavit, co to muselo vynaložit úsilí a vypisuji zde jen málo.

Na úpravu se můžu vykašlat...!

16. ledna 2010 v 20:17 | Rezke |  Photos
Tak jsem dneska nafotila ty malé mršky, co jsou strašně mazané a lekavé, u krmítka. Řekla bych (nechodí mi tu nějaký ornitolog?), že to je zvonek zelený a sýkora modřinka (ta se v Ostravě vzala kde?).

Musím uznat, že jedno z mnoha předsevzetí mám splněno, ale nejsem s tím vůbec spokojená. Je to sice lepší než minulou zimu, ALE... Stydět se za to!

Fotky jsou foceny proti světlu = takže nic moc a navíc jsem je zkoušela zmenšit jedním programem a on mi je vyhodil se zrnem jak ořechy...

Promiňte, ale nemám vůbec chuť je dále upravovat, tak na nich zkuste najít aspoň něco hezkého...

Jinak... Chtělo to fakt trpělivost! :D


Adrenalin méně zažívám, více stoupá

16. ledna 2010 v 18:57 | Rezke |  Zápisky
Začnu trošku více nezajímavě, když už to je ten deníček, ale později souvisle.

Včera jsem byla (také) u mojí kamarádky Kristy. Než jsme vešly do domu, který má asi čtyři patra, ukazovala mně velký skoro dvoumetrový rampouch, který se tyčil ze střechy dolů a po stěně se plazil až k nám, k zemi.

Prý má z něj strach, vždycky jak jde pod ním. Nedivím se jí, ale nějak jsem se tím nezabývala. Přece na mě nespadne, zrovna když půjdu pod ním *už začíná myslet ironicky*, tak rychlý není... Jen mě udivilo, že ho ještě nikdo nesundal.

Ani když jsem vyšla ven, nebála jsem se. Prostě jsem si to neuvědomila.

***

A ráno tam nebyly...

15. ledna 2010 v 21:25 | Rezke |  Zápisky
Ani nevíte, jak mě to štve. Zima je všude, sníh je všude - už několik týdnů. Jsem na pochybách, že to vydrží další týden (známe to divné počasí, že?) a nebudou povodně.

Každopádně mě čeká víkend a já zase nemám čas na to, abych vyrazila s foťákem do přírody a toho sněhu si pořádně užila. Zvlášť po tomhle týdnu jsem docela úplně zcvokla. Každý den mě čekala písemka, která rozhodne o mé známce, někdy i kompozice. Brrr. Teď si říkám, proč jsem s tím tolik nadělala, ale jsem za to ráda.

A babička mi teď sdělí zprávu, že byl u ní zloděj a krade jí slepice. Nechápu.



Měli bychom se stydět... ne?

12. ledna 2010 v 16:26 | Rezke |  Zápisky
Dnešní cesta ze školy byla pro mě ukázková. Rázem mi přijde, že jsem minule byla slepá nebo se mi naskytla možnost vidět.

Zbytečně...

10. ledna 2010 v 12:58 | Rezke |  Art
Včera jsem strávila hodně času nad tímhle. Několik hodin jenom nad hlavou. A přijde mi, že to všechno bylo zbytečné.

Nemáte ani tušení, kolik bílé barvy jsem tam vyplýtvala - zybtečně. Takhle jeden den víkendu vyšel vniveč (ale nejenom díky tomuhle obrázku, to taky něco jiného...).

S pocitem, že mám na lepší, to sem dávám. Abych pak měla radost z mého zlepšení se a abych se mohla zase jednou zasmát a vy teď také. Jsem si jistá, že kdyby byl každý takový detailista a strávil nad tím tolik času, co já, dal by to levou zadní.

Pokud se vám zdají divné nohy, jsou pokryty sněhem. A to mě právě zlobí, divné by vám to přijít nesmělo.

Jinak pro nepejskaře by tohle měl být sibiřský husky. :D

Gimp

9. ledna 2010 v 20:36 | Rezke |  Graphic

Nedávno jsem si tenhle blog založila a rozhodla jsem se zde uveřejnit svou "grafiku". Dříve jsem používala Photofiltre, ale v době, kdy jsem si založila blog, jsem si stáhla také program Gimp, ve kterém se nyní učím. Používám ho čím dál víc a snažím se pochopit.

Gimp mohu doporučit každému. Je zadarmo, freeware, také v češtině a funkcemi přirovnatelný k Adobe Photoshop.

Proto blog bude mít další záměr - a to pozorovat moje zlepšení se a přicházení novým věcem na kloub, když už mám ten Photofiltre zmáknutý. :D Budu se snažit Gimp jakýmsi způsobem podpořit; dokud mi nebude lézt na nervy a vy tady uvidíte ta moje dílka vytvořená v něm.

Laurent... aneb šije mi

9. ledna 2010 v 19:59 | Rezke |  Art

Nedávno jsem nakreslila tohle... strašidlo černošské rasy (nemám nic proti jinak vypadajícím lidem). Proto si možná všimnete typických velkých rtů a nosu. :D

Je to vyfocené - foťákem, ne žádným skenerem, který nemám. :( Navíc to je ještě ořezané a trochu nakloněné.

Pořád se musím smát. Když se na ten obrázek podívám přímo ze svých rukou, přijde mi normální. Jako vyfocený mi přijde směšný. Zvlášť ten nos... A ta jeho rajčátková očka.

Jinak zasvěcení asi budou vědět, o koho se jedná. Já ho prostě musela namalovat... Jeho mouthwatering mi pořád zní v uších a vyvolává křeče...

Nedávám to sem jako obrázek, od kterého čekám kdoví jakou chválu, ale jenom pro pobavení - aspoň moje... *rofl*

Moje maličkost

9. ledna 2010 v 0:36 | Rezke
Ano, tak jsem se to tu rozhodla zaplnit, protože do profilu se to nevejde...

Občas moc složitě přemýšlím a to se projeví na mém psaní > a také na blbostech, co řeknu.

Mám zvláštní smysl pro humor. Leckdy něco myslím z legrace, ale lidi co mě neznají se mohou divit.

Bez hudby by můj život nešlapal, on sám hudbou je a to hned v několika žánrech.

Mám ráda angličtinu, hodně se o ni zajímám. Focení mě nějak nadchlo asi po fyzikovi dědovi, výtvarka mě minula přes koleno a v rodičích se nevidím. :P

Nesnáším přeplněná místa. Začne na mě doléhat něco jako klaustrofobie a jsem potom nevrlá. Nesnesu běhání. I kdyby mi šlo o život, radši se mu vyhnu. :D Nepřeháním.

Jsem noční tvor. Ráno a dopoledne zvládnu akorát tak zívat a koukat do stěny (jak by řekla kamarádka: zdravím tam cihly).

Ne zbytek, ale takové to další v profilu:)

Že já mám tu zimu ráda...

8. ledna 2010 v 23:40 | Rezke |  Zápisky
A že já ji tak nesnáším...

[na fotce lavička pod sněhem minulou zimu v lázních Jeseník, vyfoceno mobilem]

Když se podívám z okna, mám pocit, že ten sníh před chvílí padal na druhou stranu... A pořád sněží tak hustě - nepříjemné v tom jenom vidět - když jste venku. Zmocňuje se mě zlomyslnost, když ty chudáky vidím z okna a já si sedím pěkně v teple s horkým jablkem (ale aby se neřeklo, je mi jich líto) a mohu se na to zasněžené město koukat. Vypadá hned čistší, když převažuje bílá barva.

Dneska po dlóóóuhé době - možná snad roků, jsem si jako "šťastný" a správný čepista vzala čepku a to jen za vidinou toho, že nepřijdu do školy s mokrou hlavou (já idiot si neuvědomím, že z čepky mi ještě vyčuhují takové 2/3 vlasů). Měla jsem co dělat, abych si tu čepku v tramvaji nestrhla. Takovou averzi vůči čepkám mám.

Každý den, když jdeme ze školy, skončí někdo ve sněhu a vrací se domů celý mokrý. Autobusy nejedou a já (jezdím tramvají) jsem dneska dělala tramvajového průvodce autobusákům.

Nakonec jsem se svojí čepky přece jenom zbavila, konkrétněji mi ji vzal někdo jiný. Na cestě zpáky. Do tramvajě přistoupili kamarádi a jeden otravnej mi čepici pořád sundával. To už mě fakt namíchlo. Na co mi to je..? Naštvaně jsem si čepku schovala do batohu. Až venku si všiml, že mu něco chybí k povytahování. Ha!

Jsem ráda, že je to aspoň sníh - ne břečka, ne voda - dokud se neroztopí. Zimu mám radši než vedra, zimu pocítím méně než horko... Sníh za krkem také nemusím. Miluju zimní sporty. Když jsem se naučila lyžovat, doufám, že to ještě letos uplatním. Třeba si teď o víkendu posáňkuju, příští týden polyžuju... A Kiki mně bude dělat odbornou pomoc - ještě potřebuju někoho na první pomoc. Lidi na sjezdovce bývají největší hrozba a že jich tam teď bývá!

Ale teď vážně nevím... Mám zimu ráda?

Rodiče byli také děti

7. ledna 2010 v 18:44 | Rezke |  Zápisky

Tohle právě teď poslouchám, abych přehlušila to, co má mamka puštěné v kuchyni - dokola přehrávaného Michala Davida

Takový divný nadpis, vždyť to je samozřejmost...

Dneska mi děda poslal nějaké starší fotky s ním, babičkou a jeho třemi dětmi - mého taťky a jeho dvou sester. Konec uvádění do části naší rodiny, jste z toho venku. :)

To vlevo - to brýlaté, co jsem s brýlemi v životě neviděla, je prosím můj drahý otec. Také tuhle fotku viděl teprve poprvé. Děda dnes fotky skenoval z negativu a už vím, po kom to chytlavé focení mám...

Je pěkné uvědomit si, jací naši rodiče byli. Jak byli malincí... V mém případě roztomilí. :P Jen není dobré na to myslet v případě, kdy máme drzou náladu a odvětíme: "Však ty si byl/a také dítě..!" - Tuhle větu jste možná použili, pokud máte rodiče hodné a vychovali vás na dlouhé uzdě...

Jinak pro srovnání fotky s dnešním případem: Dnes má krátké vlasy, skoro pleš. V rukou neustále mobil a ne toto sluchátko přirovnatelné tomu z pohádky Mach a Šebestová a nikdy - nikdy jsem ho neviděla v brýlích (možná v cyklistických nebo slunečních, teď si nevybavím). Sám mi potvrdil, jak tyhle brýle nosil nerad a schovával je, kde se dalo...

Konec mojí reportáže. :D

S páskou přes oko nic nepřečtu

4. ledna 2010 v 21:44 | Rezke |  Zápisky
V předchozím článku jsem psala, jak jsem přišla k bolavému oku. Ne, já si Tome vůbec nestěžuju. :D

Snažím se s ním nemrkat a mít ho zavřené, ale zkoušela jsem si přečíst knížku. Po pár odstavcích jsem usoudila, že je to větší nezábava a fuška než se zdá. Tudíž - něco přečtu, ale vzdávám to, takže nic. :) A já už mám s knížkou v ruce před očima každodenní rituál. :(

Trošku se mi to vymyká z rukou, ale jdu to nějak vykoumat. Každopádně mě napadá, že Tomovi nakonec poděkuju. Mám pádnou výmluvu do školy. :)

Zimní radovánky a já si jich tak užívám!

4. ledna 2010 v 21:18 | Rezke |  Zápisky
Na dnešní školu jsem se vůbec netěšila, proto mě příjemně překvapila.

Ale vstávat v 6.30 není dle mého gusta. Zvlášť dnes, když mi mamka ráno volala, tak jsem ještě měla půlnoc. Nevěřila jsem ji, že už je ráno.

Do školy se mi nechtělo už vůbec. Dnes máme do čtyř. Navíc teď v zimě chodím do školy a vracím se ze školy za tmy. Očekávala jsem, že budu zkoušená z biologie, napíšu si písemku z chemie, kompozici z češtiny a nějakou malou písemečku z fyziky... Tohle všechno bylo pro dnešek možné, ale nic se nestalo.

V češtině - literatuře jsme byli obzvlášť překvapení. Češtinář: "Tak už si doděláme Vánoční období, protože za týden končí. Čím vlastně končí?" Janka: "Kompozicí?" - chvilka napětí - "Ne, tu si napíšeme patnáctého." Kdo nezná našeho češtináře, asi nepochopí, tak si to aspoň představte. :D

A ve fyzice profesor zaperlil jeho tradiční hádkou se spolužačkou. "Tohle je sešit do fyziky? Doufám, že ne," kouká na postříhaný a popsaný něco.
"Ne, ten mám tady," ukazuje mu sešit.
"Tak proč se tu zabýváš nějakým sexem?!" ptal se už celý rozčilený, všichni na něj hleděli s otevřenou pusou. Že by z něj vyšlo zrovna tohle? A že by si Krista něco takového...? Co tam měla?
"Ale já tu nic takového napsaného nemám..." Kouká na něj celá vyděšená.
"Ne, a co je tohle?"
"To je yes!" ...profesor se celý rudý vrací ke katedře a začne povídat o kázni a proč se nevěnujeme fyzice. :)

Takhle dneska bylo veselo. Jenže každé štěstí končí, protože bez smůly ho nepoznáte. A když jsem vyšla z té šťastné školy, trefila mě sněhová koule přímo do oka. *au to štípe*

Stalo se to, čeho jsem se bála. Oko přivřené a červené jak rajče. Kamarád se omluvil a já můžu být nazlobená jenom na sebe, protože jsem neuhla a stála tam jak tvrdé Y. >:)